V oblasti Prahy 1 jsou na Vltavě dva jezy. Jez Štítkovský překonává malá plavební komora Mánes, tak malá, že o ní málokdo ví, taky funguje jen od 7 do 15 hodin, jinak jen po předchozí dohodě.
Při druhém břehu v oblasti od Jiráskova po Karlův most pak rozsáhlé zdymadlo Smíchov, postavené v letech 1911 – 1922 firmou Vojtěcha Lanny, které tvoří několik plavebních komor se 4 po sobě následujícími vraty, který překonává oba jezy a je v oficiálním provozu denně od 7 do 23 hodin.
Provoz tímto zdymadlem je extrémní, ročně jím propluje přes 26.000 plavidel v obou směrech, přičemž od jara do podzimu naprosto převažují komerční osobní a vyhlídkové plavby nad plavbami nákladními. Ročně se propustí proplaví průměrně 700 nákladních lodí, přičemž jejich počet v posledních letech dle údajů Povodí Vltavy klesá. Denně proplouvají jen asi 4 nákladní lodě denně.
Maximu provozu se koncentruje na letní měsíce a v jednotlivých dnech na odpolední a noční hodiny. Mezi 17 a 23 hodinou čeká na proplavení a krouží mezi mostem Legií a Staroměstkým jezem (u Novotného lávky) 50 parníků a velkých výletních lodí, plných zahraničních turistů.
Plavební správa tvrdí, že toto zdymadlo je kvůli osobní vyhlídkové lodní dopravě tím nejvytíženějším ve střední Evropě a je proto nutné postavit další plavební komoru ke zvládnutí stále narůstajícího zájmu a zrychlení pohybu lodí. Není při tom hnána výhledem zvýšeného výdělku, protože podle dosud platného výnosu císařovny Marie Terezie, který stanoví, že ten, kdo přehradí vodní cestu (tehdy šlo jen o jezy, dnes i o přehrady) musí umožnit uživatelům řeky proplutí zdarma. Proto mají jezy vorové propusti, česky šlajsny.
Při omezené kapacitě plavební komory musí plavidla dlouho kroužit před rejdou, než na ně dojde řada. Pro lodní dopravu (na rozdíl od automobilové) kupodivu neplatí žádné předpisy, týkající se omezení škodlivých emisí či hluku. A tak desítky výletních plavidel dlouhé hodiny krouží pod mostem Legií, produkujíce smrad z naftových motorů a muzika, k obveselení výletníků puštěná na plné pecky, se šíří do okolí. Ovšem to, že na břehu řeky žijí lidé, které to nesmírně obtěžuje, provozovatele lodí nezajímá.
S plánem na vybudování další plavení komory (v rámci utajení nazvané Plavební komora Staré město – přestože má být situována při levém, tedy malostranském břehu řeky), byla Praha 1 seznámena poprvé v roce 2009. Protože už z prvních projednávání bylo zřejmé, že nová plavební komora má být zbudována jen kvůli rekreační plavbě, stavěla se radnice proti.
Komise územního rozvoje se vyjadřuje ke všem významnějším stavbám plánovaným na území Prahy 1 a při jednání s investorem či projektantem stanovuje podmínky, za kterých MČ Praha 1 jako účastník stavebného řízení bude se stavbou souhlasit. Komise projednávala problematiku nové plavební komory v roce 2010, 2013, 2014 a 2016, vždy se k záměru vyjadřovala negativně,
Poukazovala na to, že stavba není ve veřejném zájmu, jen vychází vstříc komerčním zájmům provozovatelů vyhlídkových plaveb, místo navýšení kapacity vyhlídkových plaveb požadovala komise omezit intensitu lodní dopravy, riziko se změnou panoramat a tím pádem problémy s Pražskou památkovou rezervací vedenou pod ochranou UNESCO.
Původně měla být komora hotova v letech 2012 – 2013, ale nenašly se na ni peníze ve státním rozpočtu, a zdálo se, že tento šílený nápad byl zrušen. Nebyl, jen nebyl medializován a v zákulisí projektanti pracovali dál, čekali na vhodnější okamžik a posléze předložili studii novou.
I tato studie měla zásadní vady. Kromě opakujících se námitek z minulosti se objevily nové problémy se zúžením řečiště Vltavy mezi Dětským a Střeleckým ostrovem, které v případě periodicky se opakujících povodní budou významně zvyšovat riziko. Předložené technické řešení navíc umožní navýšení na dvojnásobek původně deklarovaného počtu proplutí novu plavební komorou. Navíc by v kombinaci se stávající komorou Mánes, umožnila velmi atraktivní vyhlídkový okruh jen v oblasti mezi Jiráskovým a Karlovým mostem, takže frekvence plaveb i intensita škodlivin by výrazně narostla – do hodnot, s kterými EIA vůbec nepracuje.
Velké výhrady měla komise ke zpracování EIA, které hodnotilo jak emise, tak hlukovou zátěž výhradně pro plánovanou komoru, aniž brala v potaz zátěž v pozadí (tedy dopravy na mostech, kde stávající hladina hluku i emisí je v úrovni kritických hodnot. Exhalace z naftových motorů lodí zhoršení ovzduší. Již nyní naměřené koncentrace škodlivých emisí v oblasti smíchovské plavební komory mnohonásobně přesahují míru emisí kolem frekventovaných silničních tahů. Na veškeré námitky zástupci povodí Vltavy reagovali systémem já o voze, ty o koze.
Do této nejasné situace však v roce 2016, kdy se denně konaly kolem řeky ohňostroje, a po jejich zákazu na břehu, pak byly odpalovány z lodí a pontonů z vodní hladiny, na kterou se pravomoc hlavního města nevztahuje (protože patří pod správu Povodí Vltavy), dojednal tehdejší radní Solil (ČSSD) s Povodím Vltavy a Státní plavební správou Memorandum o spolupráci, v němž zákaz ohňostrojů na řece vyměnil za podporu vzniku nové plavební komory, proti které do té doby radnice bojovala. Toto memorandum schválila jak rada, tak i zastupitelstvo uložilo nepřímo jeho realizaci.
Výsledek to přineslo, ohňostroje prakticky vymizely. Memorandum měla omezenou platnost do doby vydání protiohňotrojové vyhlášky, k čemuž došlo v dubnu 2017. Vyhláška zakazuje i ohňostroje na řece, je však sporné, zda je právně vymahatelná, když na řeku pravomoc hlavního města nesahá.
Mezitím se situace opět posunula. Povodí získalo příslib 500 až750 milionů na stavbu nové plavební komory, a bylo zahájeno sloučené územní a stavební řízení. Úřad MČ Praha 1 do něj podal řádně námitky, magistrátní odbor životního prostředí na námitky, které předložila Praha 1, nereaguje. Celý proces byl jen o půl roku odložen z důvodů hnízdícího ptactva, ale stále je v běhu. Společnost Povodí Vltavy musela požádat o výjimku kvůli volně žijícím živočichům. Nyní se čeká na udělení územního rozhodnutí a stavebního povolení. Až poté bude následovat výběrové řízení na zhotovitele vlastní stavby.
Hlavní problém je v tom, že nyní celá záležitost probíhá v režimu státní správy a samospráva do toho nemá co mluvit. Žadatelem je Povodí Vltavy, tedy státní organizace, investorem je stát z rozpočtu Ministerstva dopravy a o žádosti rozhodují státní orgány. A státní správa, ať už jde o stavební úřad či vodoprávní úřad je nastavena tak, že když někdo sežene patřičný počet lejster, tak kladné stanovisko vydat musí.
Zájmy obyvatel dané oblasti nikoho nezajímají. Samosprávu, ani její argumenty nikdo nebere vážně. Jde o nárůst lodní dopravy, zvýšení hluku, nárůst exhalace z naftových motorů lodí, které působí výrazné zhoršení ovzduší.
Není možné, aby zájmy podnikatelů vyhovět zahraničním turistům, měly přednost před památkovou ochranou UNESCO. Dalo by se pochopit, kdyby ze zvýšené frekvence rekreační dopravy měl státní podnik Povodí Vltavy nějaký příjem, ale takhle je postup státu zcela nepochopitelný.
Radnici vadí chybějící pravidla pro pohyb lodí v centru Prahy, velké množství turistických lodí na řece, bezpečnost při povodních či chybějící prověření nárůstu emisí zplodin a hluku. Nyní je na pořadu dne sloučené územní a stavební řízení.
Požadavkem samosprávy je místo stavby nové plavební komory, regulace, tedy omezení počtu lodí, proplouvajících stávající plavební komorou.
Od začátku prázdnin starosta vydává do tisku prohlášení za prohlášením, že vedení Praha 1 je proti komoře. Ale co je to vedení Prahy 1? Starosta je přesvědčen, že je to on.
Historicky známe tvrzení Ludvíka XIV – Stát jsem já. Pavel Čižinský žije podobným bludem – Praha 1 jsem já.
Ale podle zákona o hlavním městě Praze má MČ své representativní orgány, s rozdílnými funkcemi a pravomocemi, seřazené podle významnosti – Zastupitelstvo, Radu a starostu.
Starosta zastupuje městkou část a svolává a řídí jednání zastupitelstva. Vykonává další úkoly v samostatné působnosti městské části, pokud jsou mu uloženy zastupitelstvem. Právní jednání, která vyžadují schválení zastupitelstva nebo rady, může starosta provést jen po jejich předchozím schválení, jinak jsou tato právní jednání neplatná. Jinak ze zákona může pozastavit rozhodnutí rady, odvolat tajemníka, požádat o pomoc policii a účastnit se jednání zastupitelstva hlavního města.
Jestliže existuje usnesení zastupitelstva, je jím městská část i starosta vázán. Může ho samozřejmě jiným usnesením zrušit, ale do té doby je platné. Jen by o něm musel starosta vědět, museli ho na jeho existenci upozornit zástupci Prahy 5, při jednání o společném postupu proti plavební komoře. A tak jej narychlo na svém posledním zasedání alespoň RMČ vypověděla.
V žádném případě nechci hájit výstavbu plavební komory „Staré Město“ na Malé straně, proti ní bojují ostatně podstatně déle než nynější starosta, jen se snažím upozornit na porušování pravidel a standardních postupů.