Oni tu vlastně nejsou, ale taky tu vlastně jsou.  Mluvím o virtuálním ubytování. Na jaře, když jsem psal článek o virtuálních sídlech malých dětí, které, aby se dostaly na prestižní školy na Praze 1, houfně hlásily své bydliště, do rayonu příslušných škol.

Věděl jsem, že existuje byt v Rybné ulici 24, kde je k trvalému pobytu hlášeno asi 640 obyvatel a také asi 200 firem tam má své sídlo. Při poplatku 200,- Kč/měsíčně je to slušnej vejvar. Nezávidím jim ty prachy, zakázané to není, jen hrubě amorální. Protože se mluvilo i o jiných adresách, zabrousil jsem na internet, abych zjistil více.

A čuměl jsem jak tele na jakákoliv vrata. Mezi uvedenými domy byl i ten, ve kterém bydlím a z 1,14% jej vlastním. Logicky následoval dotaz na úřad, ve kterém bytě se to děje.

Vedoucí správního odboru Bc. Ručka mi tento údaj odmítl sdělit. že adresy se evidují jen podle adresy domu, nikoliv bytové jednotky. Přitom je jasné, že úřad tuto informaci má, neboť aby zapsal někomu trvalé bydliště, musí k tomu mít souhlas vlastníka bytu.

Odvolání na magistrát dopadlo stejně. Sice usvědčil Bc. Ručku ze lži, když potvrdilo, že úřad tyto údaje má, ale že zákon o evidenci obyvatel neuvádí Společenství vlastníků mezi těmi, komu je takovou informaci možno poskytnout.

Proti tomu zákon č. 89/2012 Sb., tzv. Nový občanský zákoník, který v ust. § 1177 ukládá vlastníkovi bytové jednotky oznámit osobě, odpovědné za správu domu (tj. dle ust. § 1190 výboru SVJ) jména, počet a adresy osob, které mají v bytě domácnost nebo kterým přenechal byt k užívání.

Výbor je pak povinen dle ust. § 1178 tuto informaci na vyžádání sdělit i jiným vlastníkům.

Nejsem právník, abych na první pohled poznal, který z těchto zákonů je druhému nadřazený, ale evidentně jsou v rozporu.

Nezbylo než starou osvědčenou 106kou požádat  úřad o přehled obyvatel, majících v domě trvalé bydliště. A ejhle – v domě, který má 35 bytových jednotek, je trvale hlášeno celkem 127 osob.  Opakovaná 106ka po půl roce jich hlásí už 153. Z toho jen 31 z nich, lze přiřadit k jednotlivým vlastníkům.

Tedy 122 lidí má v našem domě falešné bydliště. Neznám poctivý důvod, proč by si někdo falešné bydliště zřizoval. Jedině proto, aby se skrýval před věřiteli či policií.

Zajímavé je, že v souvislosti s presidentskými volbami, visí na nástěnce v našem domě jen jedna obálka s volebními lístky. Tedy všichni ostatní mají na poště zařízeno přeposílání pošty do svého skutečného bydliště.

A jsme u těch zločinců. Zatím víme o dvou. Jakéhosi Pavla K., který spáchal cosi v Havířově, už u nás policie hledala. Druhým je jakýsi 20 letý klučina Tomáš Š., ze Železného Brodu, který provozuje falešný e-shop.  Nabízí lidem cokoliv, ale po inkasování peněz zboží nepošle.  Firmu má registrovanou v ulici U půjčovny, ale falešné bydliště má v Žitné ulici.

Stane-li se náš dům veřejně známým jako hnízdo zločinců, klesá hodnota majetku všech vlastníků. Účinně se bránit proti tomu  však úřady brání.