Prodělali jsme dvě úžasná zasedání zastupitelstva. To řádné trvalo do dvou hodin do  noci a to ještě nebyla oposice vypovídaná. To mimořádné bylo svoláno jen ke dvěma bodům (Rybářskému domečku a paláci Žofín) a trvalo 5 hodin. Jejich účelem mělo být vyhrazení si rozhodovat o těchto budovách Zastupitelstvu, tak jako je to historicky u Werichovy vily.

Už v úvodním předkladu tuplovaný magistr Brož (žijící v Bubenči, ale formálně hlášený kdesi na Kampě), napadal nevýhodný pronájem paláce Žofín, na který MČ doplácí 5 milionu ročně. A když to bude rozhodování o něm v rukou zastupitelstva, to že se současným nájemcem zatočí.

Celým jednáním se vinulo zásadní neporozumění celého problému. Totiž, že výnos z nájmu, který je přes 8 ½ milionu ročně, je zcela odlišná věc od investic, které MČ vkládá do budovy Žofína jako svého majetku.

V roce 2018 došlo k požáru v rozvodně elektrické sítě a její oprava stála 21 milionů. Protože však MČ využila vzniklé situace ke kompletní revizi elektroinstalace, vzduchotechniky, modernizaci osvětlení a požárních hlásičů, postavila se k tomu pojišťovna tak, že uznává škodu jen do výše nákladů do obnovy stavu, který byl těsně před požárem, a proto uznala škodu jen ve výši 11 ¾ milionu.

Tento rozdíl opoziční koumesové spočítali, porovnali s celkovými výnosy a dospěli k závěru, že MČ ročně dotuje provoz Žofína 5 miliony.

Obyvatel Suchdola Skála, který je formálně přihlášen na Malé Straně, ač ho tam nikdo nikdy neviděl, ohlásil „mírnému střetu zájmů“, který posléze označil do stenozáznamu za „příjemný střet zájmů“, a jako člen představenstva magistrátní akciovky Obecní dům, nepokrytě loboval za tuto akciovku, ovládanou podivným uskupením Praha sobě. Nabízel dvojnásobné nájemné a hradit všechny investice.

Je třeba si ovšem uvědomit, že firma NKL má smlouvu až do konce roku 2024 a v důsledku podivné smlouvy, uzavřené před 10 postavení MČ není optimální. Česky řečeno na pár facek.

Čtyři roky před uplynutím sjednané doby nájmu požádal majitel společnosti NKL dr Nekola o prodloužení o dalších 10 let.

Rada v tomto smyslu vypsala záměr, posléze i prodloužení nájmu při vyhodnocení zájmu schválila. Ale vždy se jednalo jen o souhlas s prodloužením o 10 let, ale vlastní smlouvu ani její zásady, nikdy rada neprojednávala.

Problém je v tom, že Rada vyhlásila záměr v červenci 2010, vyhodnotila jej a prodloužení nájemná smlouvy schválila v srpnu 2010, ale smlouva byla uzavřená Bc Valentou, bývalým radním pro majetek, až v září 2010, tedy v době velkého úklidu po prohraných volbách.

A tak Valenta s majitelem firmy NKL dr. Nekolou celou dosavadní smlouvu zlikvidovali (dodatek s č. 8 anuloval dosavadní smlouvu i s dodatky 1 – 7) a její text nahradili úplně jiným. A tak upekli smlouvu ke svému obrazu, v níž se objevilo 29 změn, některé neutrální (po 15 letech se forma nájemních smluv přece jen vyvíjela), ale 13 z nich lze chápat jako v možný neprospěch MČ.

A objevil se tam i odstavec, podle něhož měly smluvní strany 5 let před uplynutím nájemního vztahu jednat o podmínkách smlouvy budoucí.

Mezi tím dr. Nekola firmu NKL střelil majiteli zámku ve Zbiroze.

A tak, když se opozice nyní domáhá okamžitého vyhlášení veřejné soutěže na nového nájemce Žofína, není to možné, protože jsme nuceni ctít platnou nájemní smlouvu, která tvrdí, že platí až do 31.12.2024, ať se nám to líbí nebo nelíbí.

Samozřejmě se nám to nelíbí, a opakovaně jsme žádali renomovanou právní kancelář AK Havel & partners, zda smlouva, jejíž obsah Rada neprojednala a na originálu dodatku č.8 chybí i ověřovací doložka, kterou se potvrzuje, že obsah dodatku (či jiné smlouvy) odpovídá přijatému usnesení – v roce 2010 tato povinnost ještě platila.

Ale odpověď zněla v tom smyslu, že rada schválila záměr i jeho vyhodnocení a to, že obsah smlouvy je v rozporu s namítanými otázkami je z právního hlediska nicotné a smlouva platí.

Pak už jen při projednávání na mimořádném zastupitelstvu následoval kolotoč stejných námitek, kolik na tom MČ prodělává. Čím míň o problému věděli, tím víc proti němu bojovali a ze všech příspěvků čišel ideologický boj levicových aktivistů.

Nejagresivnější byl Dreďák, který v tom, že rada v průběhu času jednala v intencích platné nájemní smlouvy, viděl korupci. Korupce byla za vším, čemu nerozuměl. Ve svých vystoupeních opakovaně obvinil současnou radu z korupce a vyhrožoval trestním oznámením.

Rád zapomínal na to, jak dohazoval svým zeleným kámošům kšefty – digitální měření stresu stromů, umělecké zastínění pisoáru v Sherwoodu, krytí svého stranického soudruha Masáreho, který byl posléze vyhozen za absence (ne 70 hodin, jak se psalo na sítích, ale 70 dní).

Jako červená niť se všemi příspěvky táhla neochota oddělit nájemní vztah jako takový, od investicí a nutných oprav do budovy, tedy do zhodnocená majetku MČ.  Je třeba si uvědomit, že v letech 1992 – 1994 byl palác Žofín rekonstruován nákladem zhruba ¼ miliardy a po 25 letech některé systémy vyžadují obnovit a modernizovat na úroveň potřeb současné doby. Přesto však byl opakovaně vznášen požadavek – bez ohledu na patnou smlouvu, vyhlásit na pronájem Žofína veřejnou soutěž.

Vrcholem lidové tvořivosti bylo vyjádření právníka Čižinského, že nejdůležitější je udělat na budoucí nájem veřejnou soutěž a znalecký posudek na obvyklou cenu nájmu není potřeba, rozhodující je veřejná soutěž. To je osvěživý právní názor v situaci, když je 36 bývalých zastupitelů obviněno za to, že v minulosti prodávali byty na základě výsledků veřejné soutěže, aniž k tomu měli znalecké posudky.

Zkrátka 5 hodin se se oposice domáhala, aby bylo rozhodování o Rybářském domečku a paláci Žofín svěřeno zastupitelstvu, a když neuspěla, byla šťastná, že se o tom veřejně mluvilo. Někomu stačí málo.