Na zastupitelstvu 1. března se schvaloval rozpočet a v rámci široké diskuse se řešila i ztráta nemocnice Na Františku. Jak to, že ztráta dosáhla takové výše a nikdo na ni nereagoval včas? Rada projednávala hospodaření nemocnice v létě, to to bylo ještě v přiměřených číslech, další zprávu o hospodaření nemocnice poslala ve třetím čtvrtletí, ale to byly zrovna volby a nově zvolení zastupitelé teprve dávali dohromady koalici a na takové drobnosti jako je ztráta v hospodaření nemocníce, nebyl čas.
Pak lednová zpráva o ztrátě 93 milionů působila jako rána mezi oči.
V rámci projednávání rozpočtu (do té doby se jelo v rozpočtovém provizoriu) najednou každý nabízel řešení, jak ztrátu v hospodaření nemocnice řešit.
Čižiňák jako obvykle navrhoval nemocnici převést na hlavní město, které by její hospodaření zajistilo. Vychází z toho, že Praha jako jediný kraj nemá vlastní nemocnici. Trochu mu uniká, že v oblasti hlavního města působí 5 fakultních nemocnic a 2 další ministerstvem přímo řízené nemocnice – IKEM a Homolka.
V rámci diskuse jak nemocnici pomoci, zmínil Body otázku koncese a tím vyvolal vášně.
Hned se Čižiňák s Dreďákem přetahovali o to, kdo víc nemocnici zachránil, zřídili na to petiční akci a chtěli vyvolat místní referendum. Jsou přesvědčeni, že právě oni nemocnici zachránili.
Mimochodem jen proto, aby se ji Čižiňák v době svého starostování snažil nemocni, do níž Praha 1 od roku 2004 ze svého rozpočtu investovala 2,8 miliardy korun, převést na hlavní město s tím, že ji město může i prodat.
Každý má svou pravdu, obecná pravda neexistuje a tak nelze Čižiňákovi s Dreďákem jejich představu o záchraně nemocnice vyvrátit.
Kdo se na to díval z jiné pozice, vidí jinou pravdu.
Koncese je obecně druh nájemní smlouvy, který dává koncesionáři větší pravomoci, ale furt je to o tom, jaké podmínky mu vlastník nastaví.
V roce 2017, kdy gesčním radním pro zdravotnictví byl Dan Hodek (ČSSD), a tato strana vymyslela, že ekonomiku nemocnice by mohla zachránit koncese. Zpracováním koncesního projektu zadali bez soutěže mgr. Dáňovi, který ovšem nastavil takové podmínky koncese, které byly výrazně v neprospěch MČ Praha 1. Ta by se vzdala vlády nad nemocnicí a to na 35 let, přičemž výnosy z provozování zdravotní péče by šly koncesionáři, ale jakoukoliv provozní ztrátu hospodaření by hradila Praha 1. .
Byl to naprostý nesmysl a přes TOPku to nemohlo projít. Jenže Olda Lomecký prodlužoval odmítnutí takové koncese, co to šlo, protože se bál, že se mu zhroutí koalice a socani z ní vystoupí.
Prodlužoval to tak dlouho, že dával šanci oposici (Drěďákovi s Čižiňákem) vyvolat masivní kampaň za záchranu nemocnice. Taky na to při následujících volbách doplatil. TOP09 ze 7 mandátů klesla jen na tři.
Na dalším (dubnovém) zastupitelstvu byli povolání ekonomický náměstek s vedoucím ekonomického odděkení, aby zastupitelům vysvětlili situaci a jak a proč k takové ztrátě došlo. Moc se ke slovu nedostali, protože se politici opět přetahovali o to, kdo víc nemocnici zachránil.
Situace je taková, že NNF dosáhla značných pokroků v sortimentu poskytované péče – zřídila gynekologii, plastiku, bariatrii a hlavně laboratoř, kterou někdejší vedení nemocnice přepustilo soukromé laboratorní firmě. Nyní se jedná s pojišťovnami o nové úhradové vyhlášce, která posílí postavení nemocnice ze zcela atypické na více oborovou. Bohužel pro jednání s pojišťovnami je třeba prokázat, že je nemocnice schopna navrhované služby zajistit. Proto musí mít pro nové obory jak personální, tak přístrojové vybavení. Tedy musí investovat, aniž by ještě tato nová oddělení vydělávala. K tomu dojde až zhruba na podzim. A tak se náklady bez okamžitého výnosu projevují ztrátou v celkovém hospodaření.